Původně jsem chtěl být tělocvikář, ale literatura a uvažování o ní mě uchvátilo natolik, že jsem nakonec vystudoval bohemistiku a historii na Masarykově univerzitě v Brně. Na přednáškách a seminářích se věnuji české literatuře, ale vždy přitom dbám na historický kontext. Zajímám se hlavně o meziválečnou a nejnovější prózu, kterou pravidelně recenzuji v literárních časopisech. Pro studenty pořádám literárně-místopisné exkurze: vždy v letním semestru jedeme do jiné části České republiky, abychom poznali její genius loci a jeho vztah k literátům, kteří se tímto krajem inspirovali.

Asi to zní divně, ale v mém případě za všechno může křupan. Výklad původu tohoto slova mě ve druhém ročníku přivedl k otázkám vývoje jazyka.  Ne snad, že by jazyk byl nějaký hrubý venkovský neotesanec. To spíš ho oproti mému gustu někdy až příliš chceme vybrousit a spoutat umělými pravidly. Nabízím studentům dobrodružnou cestu při pátrání po původu jazyka a při hledání odpovědí na otázky, proč se jazyk neustále vyvíjí.

Čeština není jenom jedna jediná a nikdo z nás nemluví „normálně“ – to je to hlavní, o čem se vás budu snažit přesvědčit ve svých seminářích. V tom, jak mluvíme a jak píšeme, se totiž bezpečně odráží náš krajový původ, povahové rysy, naše zájmy a profese. Když někdo říká tfar místo tvar, může se sebelíp snažit natahovat samohlásky, ale lingvista pozná, že je to člověk z Ostravska. A když se někdo loučí slovem nashle místo na shledanou, vypovídá to o něm, že jde o člověka se sklonem k nenucenosti, který se netrápí tím, co si o něm pomyslí cizí lidé. Můj hlavní úkol je pomoci vám v tom, abyste se naučili svoji češtinu vhodně proměňovat podle toho, s kým komunikujete a čeho chcete dosáhnout.

Vystudovala jsem bohemistiku v Opavě a v Olomouci, ale brzy jsem zběhla od „literatury“ ke „knížkám“. Zabývám se dějinami českého knižního trhu, knižní kulturou a typografií, ale snažím se studentům předat i všechno, co vím o redakční a nakladatelské práci. Deset let jsem řídila Vydavatelství Filozofické fakulty a vedle akademické dráhy se živím i redakcí a knižní sazbou. Díky tomu můžu studentům nabízet stále aktuální vhled do problematiky knižního průmyslu a soustředit se při výuce na znalosti a dovednosti, které budou v praxi opravdu potřebovat. 

Zavrhli jste četbu českých klasiků devatenáctého století jako nezáživnou a dávno přežitou? Tak přesně těmi se ve své práci zabývám. Vystudovala jsem v porevolučním období na olomoucké univerzitě českou a nově obnovenou latinskou filologii. Po absolvování magisterského studia jsem zůstala na katedře bohemistiky v doktorském studijním programu a po pauze věnované mateřským povinnostem se na ni vrátila jako literární historička soustřeďující se na problematiku české literatury devatenáctého století. Každoročně jsem též v porotě Literární soutěže, kterou vypisuje rektorát UP – píšete-li „do šuplíku“, těšíme se už teď na vaše příspěvky.